článek byl publikován
14.4.2021
v sekci
Koloběh

Patří koloběžka na chodník nebo na silnici?

autor: 

Bóža Bílek

Na úvod této úvahy bych chtěl předeslat, že tak jako v mnoha jiných případech, je třeba především používat tzv. „selský rozum“. To je samozřejmě daleko racionálnější nástroj než jakákoli legislativní norma. Samozřejmě, na koloběžku se vztahují stejná pravidla jako pro jízdu na kole. Nicméně, každý, kdo kdy jel na koloběžce i na kole ví, že jsou zde podstatné rozdíly. Především, koloběžka je pomalejší. Významný fakt je také ten, že koloběžkář má nízko těžiště a je schopen z koloběžky vystoupit téměř okamžitě a stát se tak chodcem, když to situace vyžaduje. A to je podstatné.

Už sám název „kolo-běh“ nám sděluje, že pohyb na koloběžce je něco mezi jízdou a chůzí/během. Ale pojďme k realitě, kterou bych rád opřel o docela bohaté osobní zkušenosti.

Při nedostatku cyklostezek ve městech je samozřejmě nesmysl, aby se koloběžkář vystavoval nebezpečí jízdou po silnici, pokud má k dispozici volný chodník. Chodci i koloběžkáři (a i cyklisté) podle mě mohou bez problémů hodně chodníků sdílet, aniž by se nějak omezovali. Samozřejmě, vždy platí pravidlo jak na přechodu, chodec má vždy přednost a je třeba ho neohrozit. Dost často se ale stává, že chodník je volný a na chodce narazíte jednou za 50 metrů. V tom případě není problém jet po chodníku a když míjíte chodce, tak přejít do chůze. Často stačí tři kroky. V tomhle má koloběžka proti kolu velkou výhodu. Na okrajích měst i vesnic jsou pak často chodníky vyloženě liduprázdné.

Je to vše o respektu. Osobně mám najeto mnoho tisíc kilometrů, když je to možné, tak jedu po chodníku, nezpomaluji auta a respektuji chodce. Ani jednou se mi nestalo, že bych se dostal do sporu s chodcem, že by jen někdo zdvihnul obočí. Dokonce jsem si i trochu otestoval strážníky ve městě Kostnice na pomezí Rakouska a Švýcarska, kde se opravdu předpisy všeho druhu dodržují. Ne jednom úseku se opravovala cyklostezka, takže vedla po chodníku se zákazem jízdy na kole. Bylo tam rušno a stála tam hlídka. Přesto mi připadalo nesmyslné jít po rovině vedle koloběžky, tak jsem se tak pomalu odrážel, když zrovna bezprostředně u mě nebyli chodci a projel v klidu kolem hlídky. Bez problému, nikoho jsem neohrožoval a policajti mě se zájmem pozorovali.

Jedna situace si zaslouží pozornost – i když jedete po prázdném chodníku v zástavbě, může někdo nenadále vyjít z domovních dveří. Takže jeďte pomaleji a na vnější straně chodníku.

Takže mé doporučení na závěr je: respektujte chodce, mají přednost, ale nevystavujte se nebezpečí jízdou na silnici, když máte vedle sebe prázdný chodník. A používejte selský rozum.